Z Prahy se jede vlakem do Horních Beřkovic: 

Psychiatrická léčebna

Horní Beřkovice

V čele nádvoří uvidíte mohutnou budovu z 1. poloviny 18. stol. postavenou v barokním slohu se dvěma křídly přistavěnými o několik let později.

Dům v chátrajícím pivovaru

- rodiště pěvkyně Klementiny Kalašové 1850-1889

Jedna z největších českých zpěvaček, které proslavily české pěvecké umění po celém světě.

Chátrající pivovar z duhé strany: 

Pokud půjdete na Říp začátkem listopadu, uvídíte barevnou přírodu:

Památná hora ŘÍP svou výškou 458m nad mořem vévodí celému kraji, který se po něm jmenuje PODŘIPSKO:

Nelze pochybovat o tom, že Ctiněves je osadou velmi starou, přesto první prokazatelné paměti jsou doloženy až z počátku 14. století ( záznam z roku 1318 o Blahotovi ze Ctiněvse ). Podle záznamu zde na svém statku v roce 1384 hospodařili Radslav a jeho syn Racek, v roce 1388 pak Mikeš z Újezda. O dalších majitelích není nic známo, až záznam z roku 1544 říká, že „ Adam ze Ctiněvse tvrz ve Ctiněvsi, dvůr a ves, a co měl ve vsích Černoučku, Libkovicích, Mnetěši a Straškově vložil si v obnovené desky zemské.“ V roce 1558 pak majetek předal svému synu Mikulášovi, který měl dcery Annu a Johanku. Ty se provdaly za bratry ze Zap u Brandýsa. Anna s Albrechtem zůstali ve Ctiněvsi, Johanka s manželem se přestěhovali na majetek do Vinoře. Zapští byli Rudolfem II. V roce 1595 povýšeni do stavu rytířského. Anna, Albrecht a jejich potomci ve Ctiněvsi špatně hospodařili a tak byli nuceni za 32 tisíc kop míšenských prodat ctiněvský majetek Polyxeně Libkovické. Podle kroniky Zapských je osm členů rodu ze Ctiněvsi a Vinoře pochováno v kryptě kostela ve Ctiněvsi. Kostel ve Ctiněvsi pochází ze 13. století. Je románského původu a byl několikrát přestavován. Na stěnách kostela se dochovaly staré náhrobky, mezi nimiž vyniká náhrobek Albrechta ze Zap z červeného mramoru s reliéfní postavou rytíře v životní velikosti. Je opatřen čtyřmi erby s nápisem: „léta páně 1600 v úterý před svatým Janem Křtitelem usnul v Pánu Urozený a statečný rytíř Pan Albrecht Zapský ze Zap a na Ctiněvsi a tuto tělo jeho odpočívá očekávaje radostného zmrtvýchvstání.“ Texty ostatních náhrobků jsou velmi málo čitelné, značně trpěly v době, kdy byly zasazeny do podlahy kostela. Kostel ve Ctiněvsi patří k farnosti v Černoučku. Rovněž kostel v Černoučku je velmi starý, pochází z roku 1311 a je významnou kulturní památkou obce. 

Ctiněves, hospodářské stavení pod horou Říp:

Pouštění draka pod Řípem:

 Historický pohled na horu Říp:

Cestou nahoru: 

 Památný Říp byl vždy duševní posilou či útěchou celého národa. Proto se stával svědkem událostí celostátního významu. Tak tomu bylo i 10.května 1868, kdy byl svolán na Říp tábor lidu. Vystřídalo se zde několik řečníků zvučných jmen, kteří svými projevy vyzývali k posilování českého národního sebevědomí. Potom desetitisíce účastníků přešli na Ctiněvskou stranu hory Řípu, kde na vůz tažený koňmi občané uložili kámen určený do základu Národního divadla v Praze. Bohatě ověnčený kámen byl v průvodu vezen do Prahy, kam dorazil po dvoudením putování. Tato událost byla vzpomenuta při znovuotevření Národního divadla 18.listopadu 1983.

Rotunda Sv. Jiří 

První zmínka o této stavbě pochází z roku 1126 (mimochodem tedy rok po Kosmově smrti). Kníže Soběslav I. nedlouho předtím (18. února) vyhrál v bitvě u Chlumce, nedaleko Ústí nad Labem, kde porazil německého krále Lothara. Aby se na to hned tak nezapomnělo, nechal obnovit pobořený řipský kostelík a postavit západní kruhovou věž. Při této příležitosti přijel vážený pan olomoucký biskup Jindřich Zdík, aby kapli vysvětil. Původně byla ovšem zasvěcena svatému Vojtěchu a teprve později (první zmínka o tom pochází z počátku 16. století) bylo její svěcení změněno na svatého Jiří. Dnes se občas uvádí se jmény obou svatých – snad aby se světci nehádali.

Svého času rotunda sloužila jako farní kostel pro nedalekou obec Rovné a v 18. se kolem ní dokonce rozkládal hřbitov. Dnes se uvnitř nachází Památník českého státu, socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870, plastika zobrazující přeměnu kočovného slovanského lidu v usedlý a spořádaný lid zemědělský a další pamětihodnosti, o čemž se můžete přesvědčit od dubna do září v rámci turistické prohlídky – nebo také každou první neděli v měsíci, kdy se zde konají bohoslužby. Každoročně první neděli po svatém Jiří (24. dubna) ke kostelu míří tradiční církevní Svotojiřská pouť.

Zneuctění památky, dost trapná záležitost: 

 Pohled z Řípu:

Cesta na vlak do Vražkova, za zády Říp:

Stará a romantická nádražní budova ve Vražkově:

Vlak zpět na Prahu přijíždí, přestupuje se v Roudnici nad Labem: 

 komentář ( jméno, nadpis, text, opsat kontrolní kód, přehrát audio kód, odeslat )